Martyrologium z Vědecké knihovny v Olomouci

Muzeum Brněnska v roce 2020 zpřístupnilo pět středověkých rukopisů z fondu knihovny benediktinského opatství v Rajhradě. Nejstarším z nich je pergamenový rukopis se životy světců z přelomu 13./14. století, nejspíše německého původu (R 582). Ostatní kodexy pocházejí z poslední čtvrtiny 14. století z území středověkého českého státu: dva obsahují převážně kázání (nejrozsáhlejší částí R 413 je postila Konráda Waldhausera, v R 379 jsou mj. zapsána kázání Antonia Azara z Parmy), jediné dílo R 408 představuje výklad evangelia sv. Lukáše od Mikuláše z Gorranu a R 381 obsahuje sumu o hříších a ctnostech Viléma Peyraulta.

Z fondů Oblastního muzea v Lounech byly zpřístupněny tři staré tisky a jeden rukopis. Nejstarším dokumentem je konvolut německých alchymistických tisků z doby kolem roku 1535, z nichž jeden byl vytištěn v Augsburgu a druhý ve Frankfurtu nad Mohanem. Jazykově německá je rovněž příručka o barvení látek z roku 1724. Poslední tisk je italský a věnuje se událostem roku 1685 spojeným s válkou mezi habsburskou monarchií a osmanskou říší. Rukopisný lékařský sborník pochází z přelomu 18. a 19. století a obsahuje převážně recepty, ale i popisy nemocí.

Ze sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě byly v roce 2020 zpřístupněny tři rukopisy. Nejstarší z nich (sign. 1/Ruk) pochází z poslední třetiny 14. století, obsahuje spis italského minority Servasancta z Faenzy Mariale a soubor kázání a ve středověku byl součástí knihovny cisterciáckého kláštera v Oseku. V druhém (sign. 201/Ruk) jsou zapsány záznamy cechu krejčích v Mostě z období let 1568-1828 a v posledním (sign. 26/Ruk) kronika české provincie řádu františkánů, kterou sestavil v roce 1741 Mathias Kollnberger.

Digitalizace rukopisů Královské kanonie premonstrátů na Strahově (Strahovské knihovny) pokračovala v roce 2020 dalšími 34 svazky, uloženými převážně pod signaturou DA III. Většina kodexů je českého původu a pochází z období od 15. do 19. století. Obsahem nejstaršího rukopisu (DA III 24), který opsal Matěj Čech z Týna nad Vltavou v letech 1442 a 1444, je zpovědní příručka Tomáše z Chobhamu a rozšířené teologické dílo Huga Ripelina ze Štrasburku Compendium theologicae veritatis. Z druhé třetiny 16. století pochází sborník latinských kázání Jana Mystopola s českými vsuvkami (DA III 16); kolem poloviny 18. století vznikly náčrtky kázání Antonína Jeronýma Dvořáka z Boru, doplněné o něco později anonymními koncepty kázání na Strahově (DA III 35) a kázání jsou zapsána také v konvolutu DA III 41, kde je autorem řady z nich strahovský premonstrát Bohumír Jan Dlabač. Významně jsou zastoupeny texty historiografické - autograf první části spisu Flori Austrio-Bohemici Jiřího Krugeria v DA III 15; soubor děl k dějinám kláštera v Kladrubech v DA III 14; výtahy z ročních zpráv jezuitských kolejí pro roky 1758-1763 v DA III 32 a DA III 33; výpisky k historii Litoměřic v DA III 38; opisy ze sbírky Tomáše Antonína Putzlachera v DA III 44 a DA III 48. V rukopisu DA III 36 je kromě pojednání o ženském premonstrátském klášteře v Dolních Kounicích zapsán výtah z cestopisu františkána Remedia Prutkého. Řada svazků obsahuje zápisy z přednášek: nejstarší pocházejí z vídeňské jezuitské koleje (DA III 5), většina se konala v 18. a 19. století zejména v pražském arcibiskupském semináři a na pražské univerzitě. Z dalších signatur byly zpřístupněny dva rukopisy z oblasti alchymie (DD V 34 a DG IV 40). První pochází z poslední čtvrtiny 16. století a obsahuje i popisy operací spojené se jménem Edwarda Kellyho.

Pokračující zpřístupnění kodexů Národní knihovny České republiky se orientovalo zejména na středověké části signatur IV a V. Po obsahové stránce mezi nimi převažují díla teologická; biblickou exegezi reprezentují např. komentáře Mikuláše z Lyry (IV.G.17, V.B.19, V.C.6, V.C.14), Roberta Holkota (V.B.12) nebo Haymona z Auxerre (V.C.9, V.C.19), v několika svazcích jsou dochovány různé výklady základní teologické příručky středověku, Sentencí Petra Lombarda (IV.H.21, IV.H.23, V.A.22, V.A.26). Zastoupeny jsou ale také spisy filosofické (výklady Aristotelových spisů, opsané nebo vyučované na pražské univerzitě) nebo užívané v pastorační a zpovědní praxi (zpovědní sumy Tomáše Chobhama nebo Bartoloměje de Sancto Concordio). Přírodním vědám se věnuje např. lékařský sborník 13./14. století, který patřil mistru pražské univerzity Janu Ondřejovu řečenému Šindel (IV.F.20), astronomické sborníky (IV.G.10 a V.A.11) nebo báseň o lékařských účincích rostlin Macer Floridus s komentářem (IV.G.9). Několik svazků obsahuje také texty liturgické a kazatelské. Historiografická díla zastupuje kronika neznámého erfurtského minority (IV.H.25), v rukopisu z kláštera Zlatá Koruna je zapsán oblíbený soubor životů světců, Legenda aurea Jakuba z Voragine (XIII.C.15). Z přelomu 15./16. století pochází sborník textů humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (I.D.3). Kromě rukopisů bylo digitalizováno také pět zlomků 14.-15. století, které obsahují mj. instrumenty veřejných notářů, vztahující se k soudním nebo majetkovým záležitostem (XXIV.A.57, XXIV.A.226), nebo zlomky soudních akt pražské konzistoře (XXIV.A.6). Samostatnou skupinu tvoří osm rukopisů 17.-19. století ze sbírek Slovanské knihovny. Jsou psány převážně církevní slovanštinou, ale i chorvatsky, italsky a latinsky. Kromě liturgických a náboženských textů jde rovněž o životopisy nebo o spisy heraldické.

Národní lékařská knihovna Praha v roce 2019 digitalizovala šest svazků. Polovinu tvoří česky psané rukopisné lékařské sborníky nebo jejich části, pocházející většinou z druhé poloviny 18. století. Jejich obsahem jsou převážně lékařské recepty, ale také texty o pouštění krve a o působení nebeských těles na člověka. Tři tisky obsahují latinský traktát o artridě a dně z roku 1653, naučení arcibiskupské konzistoře pro porodní báby z roku 1770 (oba vytištěné v Praze) a vyobrazení chirurgických operací a nástrojů, vytištěné v Berlíně roku 1844.

Z fondů Západočeského muzea v Plzni byly v roce 2019 digitalizovány tři staré tisky. Nejstarším z nich je soubor právnických děl vytištěný v Paříži v roce 1506 Jeanem Barbierem (sign. 503 B 004), dále jde o edici apologetického díla Theodoreta z Kyrrhu Graecarum affectionum curatio, vydanou v Heidelbergu Jeronýmem Commelinem v roce 1592 (sign. 503 E 003), a o soubornou edici Senekových spisů, kterou připravil Joost Lips (Justus Lipsius) a vytiskl v roce 1605 v Antverpách Jan Moretus (sign. 505 A 005).

České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) zpřístupnilo německý lékařsko-farmaceuticky zaměřený herbář z konce 17. nebo počátku 18. století (sign. HK-SR-1). Dílo, které jeho neznámý autor označuje Lustgärtlein, není dochováno v úplnosti: dnes se skládá ze 108 kolorovaných vyobrazení rostlin, textové části, která uvádí popis rostlin a jejich lékařské využití, a rejstříků. Později byly na volné listy svazku doplněny latinské a německé lékařské recepty.

Severočeské muzeum v Liberci v roce 2019 digitalizovalo čtyři rukopisy a jeden starý tisk. Tři rukopisy jsou hudební, jde o díla skladatelů činných kolem poloviny 19. století v České Kamenici Franze Hankeho a Antona Flecka, posledním je učebnice matematiky a kniha receptů na výrobu barev z let 1745-1747. Starý tisk XXV Lieder für Kinder und Kinderfreunde z roku 1792 obsahuje písně Franze Antona Spielmanna s hudbou Vincence Maška a Františka X. Duška.

Soubor třiceti zpřístupněných hudebních rukopisů Národní knihovny ČR pochází z tzv. Mozartova Památníku, jenž vznikl roku 1837 v Národní knihovně jako vůbec první Mozarteum na světě. Památník obsahuje reprezentativní výběr Mozartova díla, zejména v podobě historicky důležitých opisů a prvních tištěných vydání. Svazky digitalizované v tomto roce pocházejí převážně z přelomu 18./19. století; kromě opisů partitur (převážně Mozartových koncertů) jde také o opisy libret oper Titus a Idomeneo.