Kalendář historický s rukopisnými poznámkami ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Nově zpřístupněnou kolekci z fondů Hudebního oddělení Národní knihovny tvoří 32 rukopisů a tisků, které obsahují převážně opisy partitur nevelkého rozsahu ze sbírky Josefa Cyrila Strachoty. Mezi autory skladeb se objevují W. A. Mozart, V. Pichl, F. X. Pokorný nebo J. L. Oehlschlägel. Rozsáhlejší rukopis je uložen pod sign. XVI H 8 - jde o skladby shromážděné Franzem Eduardem Tunou, zčásti o jeho vlastní díla. Tisky pocházejí ze 16. a 17. století a obsahují soubory vícehlasých skladeb.

Vědecká knihovna v Olomouci rozmnožila svůj soubor digitalizovaných rukopisů o další dva. Oba byly vytvořeny v druhé polovině 15. století, cisterciácký misál M II 82 je psán na pergamenu a zdoben kreslenými figurálními a ornamentálními iniciálami, Nový zákon M I 240 je papírový.

Městské muzeum a galerie Polička digitalizovalo v roce 2015 kancionál Písně duchovní evangelistské, vytištěný v tiskárně Jednoty bratrské v Ivančicích roku 1572. Kniha je kromě textového obsahu zajímavá i svou iluminovanou výzdobou: do volného prostoru některých listů byly doplněny výjevy s postavami, květy nebo rostlinné motivy, větší iniciály a ozdobné rámce stránek jsou kolorovány a zlaceny.

Ze sbírek Knihovny Národního muzea byly zpřístupněny dva středověké rukopisy. Homiliář XIII A 4 pochází z doby kolem roku 1360 a byl součástí knihovny kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Antifonář XIII A 7 je německého původu a napsal jej v roce 1412 Jan Sendelwecken.

Knihovna VHÚ Praha zpřístupnila ze svých sbírek dalších 21 rukopisů z rozmezí konce 17. až první poloviny 20. století. Nejstarší část představují hlavně teoretická pojednání z oblasti vojenství a fortifikační techniky. Z přelomu 19. a 20. století pochází kronika vojenské školy v Hranicích na Moravě (IIR G 413). Homogennější skupinu tvoří deníky a osobní vzpomínky na první světovou válku (IIR C 13301, IIR D 3323, IIR F 642).

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě obohatilo své digitalizované fondy o jeden rukopis a několik starých tisků. Rukopis (RK 74) obsahuje latinsky psaný katalog kněží a laických bratří řádu augustiniánů eremitů v Čechách, jehož autorem je Pachomius Kreybich. U tisků jde především o modlitby a písně vytištěné v 18. století, zastoupeny ale jsou i spisy starší a obsahově odlišné (kázání, kramářské písně, meditativní literatura). U většiny tisků jde podle současných znalostí o unikáty.

Z fondů Severočeského muzea v Liberci byla zpřístupněna skupina středověkých a novověkých rukopisů. Převážně jde o kodexy liturgické, z 15. století pochází neúplně dochovaný graduál a antifonář (ST 1778, ST 1779), součástí dvou různých rukopisů pak byly další zlomky (ST 135). Mladší je breviář nizozemského původu (ST 160) a procesionál nejspíše z Kolína nad Rýnem (ST 13). Na území Čech vznikla purkrechtní kniha vsí Krnsko a Pětikozly (ST 1608) a také genealogie rodu pana Jana staršího Vojska z Bogdunčovic a Kniha Tovačovská (ST 1615).

Muzeum Českého ráje v Turnově v roce 2015 digitalizovalo konvolut rukopisných písní a různých příležitostných tisků (HST 3518). Jeho většina vznikla v první polovině 18. století, po jazykové stránce jde o tisky i rukopisné záznamy německé a české. Řada dochovaných drobných tisků je zde dochována unikátně.

Ze sbírek knihovny Historického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., byl digitalizován jeden konvolut inkunábulí a několik starých tisků. Inkunábule (sign. B 12261) byly vytištěny v letech 1497 a 1499 v Kolíně nad Rýnem, staré tisky pocházejí z Rakouska, Německa, Nizozemí a Velké Británie z období 1631-1780. Po obsahové stránce jde o oslavnou řeč na Marii Terezii a zejména o literaturu historickou a geografickou.

Ze sbírek Strahovské knihovny byl zpřístupněn homogenní soubor rozměrných liturgických rukopisů - antifonářů a graduálů. Jednotlivé kodexy pocházejí z doby od konce 15. do 17. století, nejstarším z nich je minoritský graduál DA I 4, snad slezského původu, který byl později v majetku kláštera ve Znojmě. Graduál DA I 5 vznikl přímo ve strahovském klášteře na začátku 17. století, jeho písařem byl premonstrát Jan Václav Šícha a objednavatelem strahovský opat Jan Lohelius. Ostatní kodexy (DA I 1-3) jsou mimočeského původu a stejně jako DA I 5 jsou poměrně bohatě zdobeny, kvalita iluminací ale není hodnocena vysoko.